Vážně nejsem na seznamu

V současné době intenzivně připravuji volební kampaně Suverenity pro kraje a Senát. Nestihla jsem tedy dnes ani přečíst internet a zjistit, co je nového.

     Proto jsem byla dost překvapená, když se mi začali tak po deváté ozývat na mobil bývalí kolegové z mé bývalé velké strany. Lidi, které jsem neslyšela a ani neviděla roky. Začali tak opatrně od lesa, jak se mám, co dělám, jak to vypadá se Suverenitou u nich v kraji. Jestli prý nehledáme nějaké osobnosti, zda máme dost kandidátů a podobně. A následně mne jeden po druhém ujistili, že oni nejsou na „TOM“ seznamu. U prvních mne to dost zarazilo. Nějak jsem nevěděla, co se děje a jediný seznam, co znám je Cibulkův lustrační. Osvědčení o negativní lustraci jsem přece dávala už dávno, snad před prvními volbami.  Takže jsem je klidně ujistila, že já také ne.

     Jejich odpověď, no to je přece jasné, ty jsi odešla včas, mne trošku znejistila. Asi jsem něco přehlédla, řekla jsem si, a okamžitě zadala slovo seznam do vyhledávače. A ajta, zjevně nějaký nový seznam bude, dozvěděla jsem se z IDnesu, prý ho našli u Haly (ne u sportovní budovy, to jsem musela také pochopit, protože pana Halu neznám). Další telefonáty mne tedy již tolik nepřekvapily. Jen jsem se bavila tím, kdo všechno mne dnes chtěl ujistit, že není na „TOM“ seznamu.

     Takže pro  bývalé kolegy z ČSSD, co ještě nestihli nahledat mé nové telefonní číslo, je na stránkách Suverenity. A pro ty z vás, co opravdu nejste na seznamu, mám jeden vzkaz. Pokud to myslíte skutečně vážně s ochranou zájmů České republiky a jejích občanů, klidně zavolejte. Ale pozor, jak na to tak koukám, moc času vám nezbývá.