23. srpna 2010
Demokracie podle Václava Moravce
Máme prý právo svobodně volit své zástupce a dokonce údajné právo na svobodný přístup k informacím. Ty dvě věci spolu úzce souvisí. Svobodné volby bez práva svobodného přístupu k necenzurovaným informacím jsou pouhou frází. V dobách komunistické totality svobodné volby neexistovaly. Ale kdyby existovaly, tak by vedoucí úloha Komunistické strany Československa byla stěží ohrožena, pokud by měla v rukou média hlídaná svými cenzory. Ti už by se postarali o to, aby se k uším a očím voličů dostala pouze slova a názory těch „správných“ soudruhů. Konečně komunisté věděli moc dobře, proč si už v roce 1945 ve vládě sociálního demokrata Zdeňka Fierlingera obsadili tehdejší ministerstvo informací tvrdým stalinistou Václavem Kopeckým. V roce 1948 pak výrazně uspěli na dlouhou dobu v posledních relativně svobodných volbách a svou moc si udrželi až do roku 1989.
Obsah zůstává, jen forma se mění.
Udržet moc a s ní spojené prebendy v rukou úzké skupiny „vyvolených“ v posttotalitní společnosti je poněkud náročnější, ale nikoliv nemožné. Zásadní je schopnost udržet na uzdě ten „zatracený lidský faktor“. Tedy včas zadupat do země každého, kdo by se mohl stát výraznou lidskou osobností v dějinném okamžiku, kdy většina společnosti chce změnu. Proto se postupem času vytvořila další kruhová obrana mocenských struktur. Její součástí jsou veřejnoprávní média. Vytvářejí iluzi důvěryhodnosti – přece za nimi nejsou žádní soukromí vydavatelé, tak určitě musí být nezávislá, ne? Opak je pravdou – tato média jsou nejzávislejší ze všech závislých. Kdo drží v rukou největší díl politické moci, drží v rukou i klíč k financování veřejnoprávních médií. A stále platí: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Před nedávnými parlamentními volbami tato média ještě zachovávala dekorum. K tomu jim sloužily tzv. nezávislé soukromé agentury pro výzkum veřejného mínění, které stanovily, kdo podle nich překročí nebo nepřekročí pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. A toho pak veřejnoprávní média vzala na milost a povolila mu na pár minut promluvit k voličům.
Nechme stranou nezávislost těchto agentur. Každému je jasné, že i soukromý subjekt někdo nebo něco živit musí. Ale o profesionalitě jejich metod, kterými zásadním způsobem manipulují s naším právem svobodné volby, svědčí případ strany s názvem Důchodci za životní jistoty z roku 1998. Agentury slibovaly až třináct procent. Sebevědomého předsedu Eduarda Kremličku ten agenturní optimismus přiměl k sázce, že sní chrousta, když se do sněmovny nedostane. Pak dostal asi tři procenta a chroupal potemníka, protože chrousti tehdy došli.
Nyní máme před obecními volbami a volbami do Senátu PČR. A ve svých prvních předvolebních Otázkách už Václav Moravec žádné dekorum nepotřeboval. Prostě si pozval, koho chtěl, jakoby vysílací prostor nebyl veřejnoprávní, ale jeho osobní. Připravil tak agentury o kšefty a diváky opět o svobodný přístup k informacím. Zdá se, že čas oponou trhnul. Stejně tak jako naše nová vláda - na rozdíl od těch předchozích – se už ani nesnaží předstírat, že by jí snad šlo o prosperitu země a životní úroveň jejích obyvatel, ČT a Václav Moravec obzvláště, už z nějakého důvodu nemají zapotřebí se schovávat za tzv. sociologické průzkumy.
Konec srandy, Češi milí – tak se kdysi humorně překládala zkratka KSČM. Bylo to v dobách, kdy lidé ještě věřili, že komunisté mohou vážně ohrozit naší mladou demokracii. Kdo by tehdy tušil, že na to stačí jeden Moravec?
Jana Volfová
Tak mi už zakázali i tleskat
Nepatřím mezi ty bývalé poslance a poslankyně, co se z nostalgie potulují po sněmovně a vzpomínají na lepší časy. Takže jsem s výjimkou dvou návštěv petičního výboru s peticemi Bloku proti islámu ve sněmovně nebyla přes deset let.
Jana Volfová
Podporujte svého vraha
Tak se nám nějak ty kvóty na běžence každým dnem zvyšují. Všimli jste si. Ono to k tomu mnou už dávno spočítanému číslu 30 000 za pár dní doskáče.
Jana Volfová
Můj podpis pod peticí proti kvótám už je. A co Váš?
Jsem přesvědčena, že doba nazrála k novým občanským činům. Jsem přesvědčená, že většina z nás si uvědomuje, jaké rizika nás čekají, pokud vláda dopustí příjem běženců do České republiky.
Jana Volfová
Nejsem xenofobka, chci jen bránit svoji zemi.
Jen jsem se ohradila proti kvótám a přiděleným migrantům, hned se na mne sesypala vlna pravdoláskařských kavárenských sluníček s tím, že jsem neuvěřitelná rasistka až nacistka.
Jana Volfová
Vláda podporuje islám i proti vlastní BIS
Dnes vláda odmítla podpořit novelu zákona, kterou předkládal poslanec Marek Černoch a na které se podílela iniciativa Islám v České republice nechceme.
Jana Volfová
Vážně nejsem na seznamu
V současné době intenzivně připravuji volební kampaně Suverenity pro kraje a Senát. Nestihla jsem tedy dnes ani přečíst internet a zjistit, co je nového.
Jana Volfová
Lidovecké facky aneb násilí proti argumentům
Když jsem od základní školy chodila na náboženství, učil nás páter Kohlíček o lásce k bližnímu svému. Kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem, citoval z Bible. V poslední době mi ale připadá, že někteří lidovci do kostela moc nechodili, nebo neposlouchali kázání. Nebo si k onomu kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem, přidali alespoň 14 dní starým.
Jana Volfová
Lidice kontra Habermannův mlýn, aneb ukázka politické korektnosti
Když před rokem, ještě před oficiálním uvedením do kin, uvedl Karlovarský festival Habermannův mlýn, který pak v podstatě propadl u diváků, těšila jsem se, že naopak Lidice budou skvostem letošního festivalu. Vždyť přece Lidice trhají rekordy sledovanosti, jsou chváleny kritikou a ukazují naši historii i z jiného, skoro intimního lidského pohledu.
Jana Volfová
Když nejsou potřeba kvóty
Když jsem před více než 18ti lety začínala s dalšími kolegyněmi obnovovat MDŽ, jako svátek rovných příležitostí pro muže a ženy, vždy jsem tajně doufala, že kvóty, které jsem prosazovala v ČSSD, jsou opravdu berličkou, kterou časem odhodíme. Čím dál více jsem se ale přesvědčovala, že ona proklamovaná rovnost, podporovaná dokonce stanovami strany, je jen a jen lákadlo na voličky, které dovnitř stran naprosto nefunguje. Poslankyň žen v parlametních stranách je čím dál tím méně a v rozdílech mezd se ocitáme na předposledním místě v Evropě. Prostě o rovnosti žen a mužů slýcháme od pánů politiků hezká slovíčka, ale běda, kdyby jim někdo šáhnul na jejich pěkně vyhandlované posty nebo dokonce na jejich lichtenštejnská konta.
Jana Volfová
Kastování podle ČSSD
Tak jsem si dnes přečetla informaci, že sociální demokracie podala návrh zákona o náhradním výživném. Protože jsem byla první autorkou zmiňovaného zákona, okamžitě jsem se do návrhu začetla. A vlasy se mi zvedly hrůzou. Když opominu to, že paní poslankyně Čurdová jej opět podala těsně před skončením volebního období Sněmovny a tudíž, vzhledem k pravicovému Senátu a jistému odmítnutí prezidenta, jasně tehdy, kdy už nemůže projít, což již udělala podruhé, tak větší hrůzou je kastování dětí. Náhrada zaplacená státem a později vymáhaná bude jiná podle PŘEDCHOZÍHO PŘÍJMU RODIČE. Tedy máte-li to štěstí, že váš rodič, byť nezodpovědný a neplatící, měl vysoký příjem, stát se o vás postará.
Jana Volfová
Jak mi to pánové nandali
Dnes se v některých mediích objevila informace, že jsem se domluvila s Janou Bobošíkovou na společné kandidatuře do Poslanecké sněmovny. Nerada do těchto diskusí vstupuji, ale zkusila jsem se přesto začíst do diskusí pod článkem uveřejněných. Musím říci, že jsem si opravdu početla. O své postavě jsem se dozvěděla ledacos, včetně toho, že se už pro sádlo nemohu snad ani v posteli obrátit. Že bych měla skončit na pekáči a ne v parlamentu a tak podobně. Že ty prachy, co dostávám z politiky, bych jinde nedostala. Autorovi zjevně nedošlo, že nejsem v parlamentu a naše strana nedostává žádné státní příspěvky, takže si na svoji politickou práci musím vydělat ve svém normálním zaměstnání.
Jana Volfová
Ženě se lhát může?
Dnes jsem si přečetla článek o začínajícím rozvodu "nového politika" Radka Johna. Nic proti tomu, když se dva lidé nedohodnou a rozhodnou se od sebe odejít a třeba i začít jinde znovu. Co mne však naprosto vyděsilo je informace, že pan John sdělil zároveň své manželce a zároveň mediím, že je nevěrný. A důvod sdělení, jde do politiky a nechce být vydíratelný. Jsem sama rozvedená a vím, jak to bolelo, byť jsme se s mužem dokázali rozejít velmi kultivovaně, v klidu a bez toho, aby naše děti měly jakékoliv problémy s tím, že by ztratily maminku nebo tátu. Nicméně si prostě nedovedu představit, že by přišel a řekl, jo Jano jen tak mimochodem já jsem ti 7 let nevěrný (vlastně osm, dítě nevzniká ze dne na den) a právě to sděluji novinám, protože nechci být pro svoji další kariéru vydíratelný. Tedy tobě a našim dětem jsem hrál osm let divadlo, lhal jsem vám a podváděl, ale to mi nevadí, to mne netrápí. Ted chci být politikem a tak to pustím světu.
Jana Volfová
Tvoje slova budiž ano ano, ne ne
Když jsem začala chodit na náboženství - a ono to i před revolucí šlo, jen rodina musela mít odvahu dítě veřejně přihlásit přes ředitele školy a vědět, že si za to prostě ponese důsledky - jedním z prvních výkladů slov bible, které jsme se učili, byla ona věta "tvoje slova budiž ano ano ne ne". Prostě říkej věci tak, jak si je myslíš a neměň názor podle síly větru, barvy ponožek a hlavně podle vlastního užitku. Kněz nám tehdy vysvětloval, že právě v tomhle se pravý křesťan liší od dalších lidí, že své slovo dodržuje a názory nemění. Asi jsem tehdy do toho náboženství chodila sama, protože to, co dnes dělají představitelé strany křesťansko demokratické - tedy ti, co si víru dali na prapor - se tímhle biblickým příměrem neřídí.
Jana Volfová
ČSSD opět hodila důchodce přes palubu
Jiří Paroubek se podíval na počty zaměstnanců a důchodců a udělal jasné rozhodnutí. Těch prvních je více, tedy více voličů pro ČSSD a ti druzí se mohou jít pást. I já jsem pro udržení životní úrovně učitelů, hasičů a zdravotníků a dalších pracovníků státního sektoru,ale ne na úkor těch nejslabších, kteří se sami bránit nemohou- našich důchodců. Hasič může stávkovat a nehasit, učitel neučit, senior akorát umřít. Je to kruté a naprosto sprosté od ČSSD, která si důchodce vždycky bere před volbami do úst, když potřebuje jejich hlasy. Volebně jim teď přidá 2500 jednorázově a ubere tolik, že nemusí na podzim na důchody být vůbec.
Jana Volfová
Poslanci si snížili na rok plat
Když jsem si dnes přečetla zprávu, že poslanci si snížili plat o 4% a na rok, jen jsem se pousmála. Mohla bych se tu rozohnit, jak je to nemorální, když učitelům se snižují platy podstatně o více a naši důchodci už mají nájmy bytů vyšší než celý svůj důchod, ale to už je tak známá věc, že jí opakovat snad ani nemusím. Stanu se dnes možná kacířkou, když naopak řeknu, že bych poslancům jejich platy nechala. Nechala kdyby...... Zákony byly bez chyb, korupce nebyla každodenním jevem, HDP rostlo nebo alespoň stagnovalo, policie činila a právo bylo předvídatelné. Vždyť přece poslanci jsou správci naší země.
Jana Volfová
Balíčky = likvidace seniorů
Přečetla jsem si návrh Janotových balíčků a jímá mne hrůza. Progresivní daň, po které tak touží sociální demokracie (nic proti tomu, i já si myslím, že je třeba platit daně progresivně) a kterou podmiňuje podporu balíčků, tvoří jen 0,71 miliardy. Dobře, každá koruna dobrá, řekla jsem si v první chvíli a pak jsem sečetla to, co dopadne na naše seniory. Zmrazení důchodů 9,8 miliardy, zvýšení DPH 10 miliard, tedy prostým přepočtem na seniory 2,5 miliardy, snížení příspěvku na sociální služby opět nejvíce dopadající na důchodce a s nimi na ty nejchudší a nemohoucí 1,9 miliardy.
Jana Volfová
Každý musí zaplatit za zmetek, který vyrobí
Tak už zase nemáme volby, řekl by Švejk, na naši situaci. A já si tak říkám, že tuhle hořkou komedii snad už konečně někdo musí zaplatit. Není přece již dále možné, aby tady žila kasta lidí, kteří jsou naprosto nepostihnutelní a mohou vyrábět zmetky jak na běžícím pásu. Jestliže v demokracii je samozřejmé, že se ctí výroky Ústavního soudu k ústavě, protože proč by proboha jinak existoval, pak je třeba hledat, kde nastala chyba, a byl schválen takový zákon, který je v rozporu s ústavou?
Jana Volfová
Za zmetky musí nést osobní zodpovědnost i poslanci
I poslanci si budou muset uvědomit, že za špatnou práci budou finančně postihováni jako každý jiný. Proto žádáme náhradu škody na POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ. Úmyslně jsem zvětšila písmo, abychom si všichni uvědomili, že chceme náhradu škody, která nám vznikla na poslancích ne na státu. Oni jsou zodpovědní za paskvil, který vytvořili. Poslanci nás vehnali do nákladů na volby, protože například i Česká televize požaduje fotografie všech lídrů, které jsem tedy museli nafotit, protože fotka s babičkou, jak sekám trávu nebo z maturitního tabla, opravdu není to pravé ořechové. Jen zajištění kandidátních listin stojí řadu peněz na dopravu, papír, tisk formulářů a podobně. A malé neparlamentní strany si všechno platí z vlastních peněz. Nemáme žádné finance od státu a oproti jiným stranám, jsme i stranou obyčejných lidí, takže nemáme miliardářské sponzory, kteří očekávají návrat své investice poté, co jejich strana projde do parlamentu. Šetříme si na všechno z našich zdaněných platů. Ale nestěžujeme si, hrajeme prostě na hřišti, které nalajnovali jiní a jen pro sebe.
Jana Volfová
Začíná nová normalizace?
Během posledních hodin jsme svědky toho, že Ústavní soud koná podle svého práva. Snaží se poukázat na zmetkovost, se kterou naši poslanci tvoří své zákony. To, že se to týká právě voleb, je jen špička ledovce. Je to prostě jen viditelnější a mediálně přitažlivější téma. O těch méně viditelných (ale pro občany podstatně důležitějších) jako je třeba novela energetického zákona, kterou poslanci zlegalizovali vydírání občanů, se tolik nehovořilo. Věříme ale, po včerejším rozhodnutí Ústavního soudu, že i ona bude zrušena.
Jana Volfová
Dnes vajíčka, zítra kamení?
Dlouho jsem zvažovala, jestli se vůbec pustím do článku na téma házení vajec. Vždyť to bylo již přemleto z mnoha stran. Nakonec mne přesvědčila až zpráva, že pan Paroubek oznámil údajnou připravovanou provokaci na dalších mítinkách ČSSD.
| předchozí | 1 2 | další |
