Dnes vajíčka, zítra kamení?

Dlouho jsem zvažovala, jestli se vůbec pustím do článku na téma házení vajec. Vždyť to  bylo již přemleto z mnoha stran. Nakonec mne přesvědčila až zpráva, že pan Paroubek oznámil údajnou připravovanou provokaci na dalších mítinkách ČSSD.  

Nevím, jestli předseda ČSSD má vlastní špionážní službu, která pro něj monitoruje dětské a mládežnické aktivity, což by bylo velmi špatné, protože jedny lidové milice už jsme tu měli. Nebo zda využívá služeb nového ministra vnitra, což je snad ještě horší. V každém případě by měl sdělit, jak k takové informaci dospěl. Pokud není relevantní, jen přilívá oleje do ohně a pomáhá k jedinému. Odvést pozornost od programů jednotlivých stran a osobností, které kandidují(protože to je bolavé místo jak ČSSD tak ODS) a vyhrotit náladu bojovně proti sobě. Vlastně to tak nahrává oběma rivalům, lidé půjdou opět volit proti někomu ne pro něco. A to těm, co nemají myšlenky,ale mají státní peníze na bombastické kampaně, velmi vyhovuje.

Jednoho se ale pomalu začínám bát. Evropské volby nikdy nejsou tak vyhrocené, protože lidé stále ještě vnímají Evropský parlament jako něco, co je tolik nebolí a tolik jejich životy neovlivňuje. Jak ale bude vypadat volební kampaň do Poslanecké sněmovny PČR na podzim tohoto roku? Začínám se obávat, že vajíčka nahradí dlažební kostky, vydrážděné arogantním přístupem našich politiků. Protože co více naštve mladého muže, než nabídka "cucu na klacku" místo snahy o diskusi. Co více vyprovokuje mladou ženu, než přehlížení a neúcta k názoru druhých. Pokud všichni vidíme, jak se naší politici ve sněmovně hádají, pak se nedivme, že to provokuje k házení kostek.

Pamatuji si, že když jsem poprvé přicházela jako nová poslankyně k řečnickému pultu, měla jsem trému a pečlivě připravené argumenty k zákonu, který jsem obhajovala. Nedovolila bych si tehdy osobně urazit protivníka, ale dělala jsem vše proto, abych ho přesvědčila argumenty. Protože jinak bych zostudila sama sebe a poslanci by mi dali najevo, co si o takovém projevu myslí. Dnes se urážkám ve sněmovně tleská a považují se za pohotovou odpověď hodnou pochvaly. Od urážek je blízko k fackám a od facek k oněm dlažebním kostkách.

Kdo seje vítr, sklízí bouři, říkala mi vždycky babička.Já za SDŽ - Stranu důstojného života slibuji, že sít vítr nebudeme. Ale jen se ted modlím za to,aby ti naši mladí byli vlastně rozumější než jejich "vzory", jinak tu nadcházející volební kampaň nepřežijeme.